SID - Slovníček

Slovníček

ZEMĚTŘESENÍ
SEISMOLOGIE, SEISMOLOG
HLAVNÍ OTŘES, DOTŘESY, PŘEDTŘESY, SEISMICKÉ ROJE
TSUNAMI
HYPOCENTRUM
EPICENTRUM
SEISMOMETR
SEISMOGRAM
SEISMICKÁ STANICE
NÁRODNÍ SEISMICKÁ SÍŤ
LOKÁLNÍ SEISMICKÁ SÍŤ
VELIKOST ZEMĚTŘESENÍ
MAGNITUDO
INTENZITA

CO DĚLAT PŘI ZEMĚTŘESENÍ
POUŽÍVANÉ ZKRATKY

ZEMĚTŘESENÍ

Zemětřesení je fenomén, se kterým se lidstvo odjakživa setkávalo a se kterým se musí neustále počítat. Nedá se předpovídat ani mu nijak zabránit, ale lze výrazně zmírnit jeho dopady konstrukcí seismicky odolných budov, výběrem méně rizikových lokalit pro strategické stavby (jaderné elektrárny, přehrady, hlubinná úložiště) a informováním a tréninkem obyvatel k efektivnímu chování při zemětřesení. Zemětřesení je způsobeno náhlým uvolněním nahromaděného napětí v zemské kůře, které vyvolá prudký pohyb horninových bloků podél zlomu. Uvolněná energie se šíří ve formě seismických vln všemi směry a po dosažení povrchu Země ho rozkmitá i se všemi objekty na něm. Nejsilnější a nejčastější zemětřesení na Zemi jsou koncentrována kolem okrajů tektonických desek, asi deseti hlavních obrovských bloků tvořících zemský povrch. Tyto desky se nestále vůči sobě pohybují a kolidují. Tento pohyb není plynulý a v případě, že se bloky „zaseknou“, dochází k hromadění napětí. To může trvat stovky let. Čím je nakonec uvolněné napětí větší, tím je potom silnější zemětřesení. Méně častá jsou zemětřesení provázející sopečnou činnost nebo způsobená zřícením stropů podzemních dutin.

SEISMOLOGIE, SEISMOLOG

Seismologie je věda o zemětřesení. Seismologové zkoumají zemětřesení jednak pomocí záznamů z přístrojů, jednak vyhodnocováním informací o dopadech zemětřesení na stavby a krajinu a o vnímání projevů zemětřesení lidmi, což jsou tzv. makroseismické účinky. V minulosti, dokud seismologové neměli k dispozici přístroje pro záznam seismických vln (přibližně do roku 1900), byly zprávy o pocítění zemětřesení a o vzniklých škodách jediným zdrojem dat pro vyhodnocení zemětřesení.

HLAVNÍ OTŘES, DOTŘESY, PŘEDTŘESY, SEISMICKÉ ROJE

Velká zemětřesení jsou zpravidla následována slabšími otřesy přibližně ze stejného místa, těm seismologové říkají dotřesy. Někdy se může nejdříve objevit slabší zemětřesení, tzv. předtřes. Nejsilnější zemětřesení ze série otřesů je nazýváno hlavní otřes. Množství, velikost a doba trvání série dotřesů bývají úměrné velikosti hlavního otřesu. Čím silnější je největší otřes, tím silnější jsou i nejsilnější dotřesy a tím déle trvá, než se celá oblast uklidní. U opravdu velkých zemětřesení to může trvat i několik měsíců.
Zvláštní případ je tzv. seismický roj, kdy se v oblasti periodicky objevují série zemětřesení, kterých bývá velké množství (až tisíce či desetisíce), většina z nich však velmi slabých a bez počátečního hlavního otřesu. Typickým příkladem oblasti s častým výskytem seismických rojů je oblast Nového Kostela na Chebsku v západních Čechách, kde se také nejčastěji v České republice vyskytují zemětřesení pocítěná lidmi.

TSUNAMI (LZE PSÁT I CUNAMI)

Série po sobě jdoucích mořských vln generovaných náhlým přesunem obrovského množství vody při podmořském zemětřesení. Mohou dosáhnout výšky až prvních desítek metrů a dosáhnout několik kilometrů do vnitrozemí a způsobit devastující škody. Nejničivější vlny tsunami v posledních sto letech vyvolala zemětřesení v Indonésii v roce 2004 a v Japonsku v roce 2011.

HYPOCENTRUM

Místo, ve kterém zemětřesení vzniká. Hloubka hypocentra má velký vliv na intenzitu otřesů na povrchu. Obecně mělká zemětřesení (do prvních desítek km) bývají ničivější, ale místně více omezená, zatímco hluboká zemětřesení (až stovky km) bývají pocítěna do mnohem větší vzdálenosti, ale nemají tak ničivý dopad.

EPICENTRUM

Kolmý průmět hypocentra na zemský povrch. V jeho blízkosti většinou bývají účinky zemětřesení nejsilnější, se vzrůstající vzdáleností dochází k útlumu.

SEISMOMETR

Přístroj, který zaznamenává pohyb půdy. Dříve se používaly různé formy analogového zápisu na papír, dnes jsou běžné digitální aparatury, které umožňují měřit i velmi slabé otřesy.

SEISMOGRAM

Záznam časového průběhu pohybu půdy zaregistrovaného seismometrem v místě seismické stanice. Dříve to byl pruh papíru, dnes jsou data digitální a seismolog si ve vyhodnocovacím programu může současně zobrazit záznamy ze všech dostupných stanic. Na nich rozpozná jednotlivé seismické vlny. Pokud má k dispozici záznamy z více stanic, může určit polohu hypocentra zemětřesení. Z velikosti maximálních výchylek spočítá velikost zemětřesení, magnitudo.

SEISMICKÁ STANICE

Místo, kde je umístěn seismometr a další potřebné technické vybavení. Stanice může být permanentní, měřící na stejném místě po dlouhé roky, nebo dočasná, umístěná např. v blízkosti epicentra po velkém zemětřesení pro přesné zaznamenání a vyhodnocení případných slabších dotřesů. Data jsou dnes moderními komunikačními kanály on-line přenášena do zpracovatelských center.

NÁRODNÍ SEISMICKÁ SÍŤ

Permanentní seismické stanice jsou součástí národních a světových seismologických sítí. Tyto sítě jsou dnes často virtuální a navzájem propojené, jednotlivé agentury svá data sdílejí. Např. Česká regionální seismická síť využívá více než 20 stanic v České republice a řadu stanic z okolních zemí. Záznamy ze seismometrů mohou být v reálném čase automaticky vyhodnocovány. Automatické lokalizace nemusí být vždy přesné, avšak přinášejí velmi rychlou informaci o možném výskytu ničivého zemětřesení. Následovat by měla manuální revize seismologem, který zkontroluje a doladí automatické vyhodnocení, případně ho označí za falešný poplach. Varovná informace může být okamžitě doručena administrativním a záchranným složkám v příslušném regionu.

LOKÁLNÍ SEISMICKÁ SÍŤ

Síť několika seismických stanic na relativně malém území, plnící nějakou konkrétní úlohu, zejména podrobné seismické monitorování strategicky významné lokality (např. jaderné elektrárny) pro zjištění velmi slabých zemětřesení nezachytitelných vzdálenějšími stanicemi. To je potřebné pro poznání seismického režimu v dané lokalitě a zhodnocení možnosti výskytu případných silnějších zemětřesení. Další typy lokálních seismických sítí monitorují třeba výskyt otřesů vyvolaných (indukovaných) zejména těžební činností nebo výstavbou a provozem vodních nádrží. V České republice jsou v provozu např. lokální seismické sítě monitorující obě jaderné elektrárny, síť v OKD nebo v oblasti seismických rojů na Chebsku.

VELIKOST ZEMĚTŘESENÍ

Může být vyjádřena dvěma veličinami - magnitudem a intenzitou. Každá z nich popisuje rozdílné charakteristiky zemětřesení. Magnitudo odpovídá energii uvolněné v hypocentru zemětřesení. Intenzita popisuje účinky zemětřesení na osoby, budovy, krajinu v určitém místě. Je mnoho intenzit pro jedno zemětřesení podle místa pozorování, zatímco magnitudo je jedno číslo pro každé zemětřesení.

MAGNITUDO

Určuje se z maximální výchylky na seismogramu. Závislost je logaritmická, takže zemětřesení s magnitudem o jedna vyšším vyvolá 10x větší výchylku na seismogramu. Existuje několik typů magnituda, nejčastěji se používá tzv. Richterovo magnitudo. V epicentrální oblasti můžete většinou pocítit již zemětřesení s magnitudem okolo 2, někdy u velmi mělkých zemětřesení a za vhodných podmínek i otřesy v rozmezí magnitud 1-2, jinak slabší zemětřesení zaznamenávají pouze přístroje. Zemětřesení s magnitudem nad 6 mohou být ničivá až do vzdálenosti 100 km od epicentra (velmi záleží na místních podmínkách). Nejsilnější dosud zaregistrované zemětřesení mělo magnitudo 9,5 (Chile 1960).

INTENZITA

Klasifikuje účinky zemětřesení v daném místě. Pro určení intenzity existuje několik stupnic. Nejmodernější a nejpodrobnější je dvanáctistupňová stupnice EMS-98 vyvinutá mezinárodní pracovní skupinou Evropské seismologické komise. Z dřívě používaných stupnic jsou u nás známy zejména MSK-64 (Medveděv-Sponheuer-Kárník) a MCS (Mercalli–Cancani–Sieberg). Každý stupeň intenzity je charakterizován určitou skupinou účinků na osoby, budovy, krajinu (tzv. makroseismické účinky). Největší intenzita bývá pozorována v blízkosti epicentra, tzv. epicentrální intenzita. Touto veličinou bývají charakterizována starší zemětřesení z období, kdy neexistovala přístrojová měření. Přepočet epicentrální intenzity na magnitudo není jednoduchý. Závisí na celé řadě faktorů, velmi důležitá je hloubka ohniska a místní podmínky.

Stručný popis makroseismické stupnice EMS-98:
Stupeň intenzity	Definice	Popis příznaků
I.	nepocítěné	Nepocítěno.
II.	stěží pocítěné	Pocítěno jen velmi málo jednotlivci v klidu v domech.
III.	slabé	Pocítěno uvnitř budov některými osobami. Lidé v klidu pociťují jako houpání nebo lehké chvění.
IV.	značně pozorované	Zemětřesení uvnitř budov cítí mnozí, venku jen výjimečně. Někteří lidé jsou probuzeni. Okna, dveře a nádobí drnčí.
V.	silné	Zemětřesení uvnitř budov cítí většina, venku někteří. Mnozí spící se probudí. Někteří jsou vystrašení. Budovy vibrují. Visící objekty se značně houpají. Malé předměty se posouvají. Dveře a okna se otvírají a zavírají.
VI.	mírně ničivé	Mnozí lidé jsou vystrašeni a vybíhají ven. Některé předměty padají. Mnohé budovy utrpí malé nestrukturální škody jako např. vlásečnicové trhliny nebo odpadnuté malé kousky omítky.
VII.	ničivé	Většina lidí je vystrašena a vybíhá ven. Nábytek se posouvá. Předměty padají z polic ve velkém množství. Mnohé dobře postavené běžné budovy utrpí střední škody: malé trhliny ve zdech, opadá omítka, padají časti komínů; ve stěnách starších budov jsou velké trhliny a příčky jsou zřícené.
VIII.	těžce ničivé	Mnozí lidé mají problémy udržet rovnováhu. Mnohé domy mají velké trhliny ve stěnách. Některé dobře postavené běžné budovy mají vážně poškozené stěny. Slabé starší struktury se mohou zřítit.
IX.	destruktivní	Všeobecná panika. Mnoho slabých staveb se řítí. I dobře postavené běžné budovy utrpí velmi těžké škody: těžké poškození stěn a částečně i strukturální škody.
X.	velmi destruktivní	Mnohé dobře postavené běžné budovy se řítí.
XI.	devastující	Většina dobře postavených běžných budov se řítí. I některé seismicky odolné budovy jsou zničeny.
XII.	úplně devastující	Téměř všechny budovy jsou zničeny.

CO DĚLAT PŘI ZEMĚTŘESENÍ

Česká republika je situována v seismicky klidné části Evropy, kde jsou pocítěná zemětřesení poměrně vzácná a nedochází při nich k újmám na zdraví ani větším škodám na majetku.
Při cestách do zahraničí se však občané ČR mohou na řadě oblíbených destinací setkat se silným zemětřesení, které je může ohrozit. Jedná se zejména o Řecko, Turecko, Itálii či Balkán, ze vzdálenějších míst je to Indonésie, Nepál, Čína, Japonsko nebo Kalifornie. Riziko je menší v ekonomicky silných zemích, kde se daří budovat seismicky odolné stavby, které přečkají i velmi silné otřesy. V oblastech se seismicky nezabezpečenými stavbami může i relativně slabší zemětřesení napáchat obrovské škody (např. zemětřesení z Íránu v roce 2003 s magnitudem 6,6 a s 31 tisíci obětí).
Zemětřeseními ohrožené země pravidelně trénují své obyvatele ke efektivnímu chování při zemětřesení, čímž lze minimalizovat újmy na zdraví a ztráty na životech. (http://www.shakeout.org)

Zemětřesení se vyskytne náhle a bez varování. Nikdy se předem nedá odhadnout, jak moc silné otřesy budou a jak budou dlouho trvat. Doporučené tři základní body, které vám dají šanci přečkat zemětřesení bez úhony, jsou:

1. Okamžitě klesnout co nejvíc k zemi, skrčit se, ať vás otřesy nepovalí. (DROP!)
2. Vyhledat úkryt – pod stolem, postelí ... Krýt si hlavu a krk, vzdálit se od oken a možných padajících předmětů. (COVER!)
3. Zůstat skrčený v úkrytu a něčeho se přidržovat. (HOLD ON!)

Počítejte s tím, že po zemětřesení mohou následovat další dotřesy.

Zejména je třeba nepodlehnout panice, nevybíhat ven před budovu, kde vás mohou zranit padající kusy např. komínů, nevyskakovat z oken a nepoužívat výtah.

Na volném prostranství se vzdálit od stromů, budov, elektrického vedení.
V autě zastavit, zabrzdit a zůstat v autě.
Na pobřeží se skrčit a krýt, dokud otřesy nepřestanou. Pokud silné otřesy trvaly 20 sekund a déle, tak se okamžitě přesunout na výše položené místo pro případ možného příchodu ničivé vlny tsunami. Co nejdále do vnitrozemí nebo alespoň 30 metrů nad hladinu moře.

POUŽÍVANÉ ZKRATKY

UTC	Coordinated Universal Time - světový čas (totéž jako GMT - Greenwich Mean Time)
SEČ	středoevropský čas = UTC + 1 hodina
SELČ	středoevropský letní čas = UTC + 2 hodiny

ETE	Jaderná elektrárna Temelín
EDU	Jaderná elektrárna Dukovany
ÚFZ	Ústav fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno
SÚJB	Státní úřad pro jadernou bezpečnost
GFÚ AV ČR	Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
EMS-98	Evropská makroseismická stupnice
JE	jaderná elektrárna